Aktuality + zajímavosti + pranostiky + informace
Čarodějnice (magická noc z 30. dubna na 1. května)
30. duben se nazýval svátkem Beltaine a byl to jeden z nejvýznamnějších keltských svátků. Podle Keltů tímto svátkem začíná světlá polovina roku, kdy je příroda probuzená a vitální, vše rozkvétá, sluneční paprsky probouzejí naše smysly a dávají nám novou sílu. Aby se mohlo zrodit nové, je však třeba nejdříve zničit staré. To se provádí pomocí ohně.
Původní slavnosti k oslavě svátku Beltine představovaly pro církev všechno, co se snažila potlačovat – lásku, sex, tanec a zpěv. Také proto se v církevním pojetí změnila tato noc na Filipojakubskou, na počest svátku apoštolů Filipa a Jakuba, a to zřejmě proto, aby mocní světci chránili lidi. Během této noci se totiž měly čarodějnice slétat na kopcích a tam provozovat spolu se silami temnot nečisté a sexuální orgie. Lidé v dobách minulých věřili v magické síly a čarodějnice. Poslední dubnovou noc se proto snažili ochránit sebe, domácí zvířata i celou vesnici hned několika zvyky. Na kopcích za vesnicí pálili ohně, jejichž dým měl od tamních obydlí odehnat zlo a vše špatné. Získaný popel byl velice cenný a rozhazoval se po polích, aby je posílil a budoucí úroda byla štědrá. Někteří lidé věřili v očistné účinky ohně a plameny proskakovali. Dokonce do vzduchu házeli zapálená březová košťata, která měla čarodějnice zahnat.
Podle germánského obyčeje je tato noc nazývána také Valpuržinou. Bohyně Valpurga prý byla patronkou čarodějnic. K nám tradice pálení čarodějnic doputovala, dle historických dohadů, z Německa, kde pálení čarodějnic znají pod názvem Valpružina noc. Tento svátek, a především jeho slavení mělo v našich končinách poměrně náročnou cestu. Nejprve byl zakazován jako pověrečná praktika, během 2. světové války se nesměly zapalovat venkovní ohně a komunistický režim a jejich „vatry míru“ zapříčinily, že na mnoha místech v Čechách tato tradice zanikla. O sametové revoluce byl zvyk pálení ohňů opět obnoven. Lidé se schází za účelem sledovat hořící hranici s čarodějnicí, opéct si špekáčky , něčeho dobrého se napít.
Inspirujte se původními zvyky a vyžeňte z domů i z hlavy tento den vše minulé a nepříjemné a soustřeďte se na přijímání radosti a lásky.
Z doby svátku Beltaine nám zřejmě zbyl zvyk líbat se na prvního máje pod rozkvetlým stromem. Ačkoli si mnoho z nás 1. květen spojuje se Svátkem práce, má tento den ještě další, mnohem romantičtější význam. Jedná se o tradiční český svátek zamilovaných a lásky.
P R A N O S T I K Y
Poezie všedních dnů
Pranostika přebásněná Idydou:
Večerní červánky lahodí milencům, když tma je a spí celý dům. Ranní červánky však změny věstí, volají bouři a neštěstí
Nezapomenutelný překlep Idyda: .....Jé a teď přiletěl na okno pejsek
a neodolatelný překlep cristal:... si kluk vybral toho segedinskýho papouška, pánč ten růžohrdlý mu ufrnkl ventilačkou
a ještě jedna perla: perskalejdy: Belza05: já vědět, kde má práce hnízdo, jdu jí rozdupat vejce