T E T K Y A S T R Ý C I
Aktualitky‚ zajímavosti | |
  ObsahAktuality + zajímavosti + pranostiky
Dny období dnešních Velikonoc byly od nepaměti součástí oslav jarní rovnodennosti – ústupu zimy a vítání jara, probouzející se přírody, víry v obnovení sil a zdraví člověka i domácích zvířat. Oslavovala se smrt zimy a zrození jara, nového života, jehož symbolem je vajíčko.
Smrtná neděle 6. 4. Pátá postní neděle je nazývána smrtnou, protože připomíná Kristovo umučení. Z předkřesťanských časů navíc v lidové kultuře přetrvaly oslavy konce zimy a příchodu jara, s čímž souvisí zvyk vynášení Zimy. Ten je známý již z dob středověku. Slaměná figura obalená hadry nazývaná Smrtka, Morana nebo třeba Mořena, se vynášela za obec, kde se házela do vody nebo ze skály. Tímto způsobem se lidé loučili s úmornou zimou a těšili se na příchod jara. Po takovém symbolickém pohřbení zimy spěchali všichni rychle zpět do vesnice. Kdo tam dorazil poslední, ten měl brzy zemřít.
Květná neděle 13.4.. otevírá poslední týden před Velikonocemi, křesťané mu říkají pašijový, podle latinského "passio", které znamená utrpení. Většina Čechů vnímá jako vrchol svátků Velikonoční pondělí a pomlázku.Věřící si v tento den připomínají vjezd Ježíše do Jeruzaléma, při němž ho místní vítali máváním palmovými ratolestmi. Proto se někdy květné neděli říká neděle palmová.
Pranostiky
Poezie všedních dnů
Pranostika přebásněná Idydou : Večerní červánky lahodí milencům, když tma je a spí celý dům. Ranní červánky však změny věstí, volají bouři a neštěstí nezapomenutelný překlep Idyda: .....Jéé a teď přiletěl na okno pejsek a neodolatelný překlep cristal:... si kluk vybral toho segedinskýho papouška, pánč ten růžohrdlý mu ufrnkl ventilačkou a ještě jedna perla: perskalejdy: já vědět, kde má práce hnízdo, jdu jí rozdupat vejce
|
